Spoiler kam se podíváš!

Tohle je můj čtenářský deník, který vyzrazuje zápletky a nemluví spisovně. Just sayin.

30. 9. 2010

Tom Baker - The Boy Who Kicked Pigs

      Ano, ten Tom Baker. (Je mi jasný, že to nejspíš nikomu nic neříká, ale věřte mi, je to ten Tom Baker.) A nejenom že tuhle skvělou knížku napsal, ale taky ji i namluvil. Vážně, audioknížky mám čím dál tím radši. A to jsem jako malá nesnášela když mi někdo četl... ale to je určitě tím, že lidi v mém okolí neumí dostatečně krásně a srozumitelně číst interpunkci.
      The Boy Who Kicked Pigs je skvělá pohádka, a to jedna z těch, ke kterým by nikdo příčetnej nepustil děti na tři kilometry daleko. Je to o chlapečkovi, který nesnášel lidstvo. No, Robert Caligari nejprve jen rád kopal prasata. Sestřino plechový prasátko, skutečný prasata, vepřový sandwiche, lidi co snědli fakt hodně vepřovýho... Ale jednou se mu někdo za nakopnutí sandwiche pomstil a tehdy se Robert rozhodl, že místo kopání prasat bude na všechny děsně milej, aby nikdo nezískal podezření, a tajně bude naprosto evil. Začal zbožňovat všechny hnusný zvířata, který lidi nemají rádi. Pomalu trávil svojí sestru insekticidama. Pár vteřin před tím, než přes přechod přejel náklaďák, řekl tomu slepýmu pánovi že v pohodě, a pak si radostně prohlížel zbytky pod náklaďákem. A tak různě.
      Jednou si Robert ze svý skrýše ve vykotlaným dubu vzal luk, a šel k dálnici někoho trefit. Po mostě přes dálnici tam zrovna jela nějaká slečna na koni, ale Robert omylem místo ní trefil jejího koně do zadku. ("...it looked like a nightmare unicorn...") A co se nestalo, kůň zpanikařil a přeskočil zábradlí. Spadl na autobus plnej důchodců a způsobil nejhorší nehodu v historii. Zapletly se do toho dvě cisterny, který promptně vybouchly, no a pak už to šlo samo.
      Robert utekl zpět do svojí skrýše, ale co se nestalo, uklouzl na "seven deadly crow turds" a spadl tak šikovně, že si toho zlámal tolik, že neměl šanci se zvednout. (A nikdo neměl šanci ho tam najít.) Měl zrovna puštěný přenosný rádio, takže tam ležel, chvilkama omdlíval bolestí, chvilkama pozoroval kus svýho jazyka, co mu přistál na rukávu, a poslouchal reportáže z mayhemu na dálnici.
      Co se stalo na dálnici - mimo jiný tam třeba začal hořet náklaďák, kterej převážel 3000 kuřat a pak hned vedle vybouchl náklaďák s 5000 lahvema červenýho vína, takže vůně coq au vin se šířila na míle daleko. Reportéři hlásili srdceryvný příběhy o stařících, který i tváří v tvář blížící se ohnivé stěně odmítli opustit své milované auto, nebo třeba o 13 hořících pastorech pobíhajících po stráni.
       Mezitím ovšem Roberta navštívilo jedno z jeho oblíbených zvířat - krysa. Krysa se po něm chvíli procházela, tu a tam uzobla z nosu nebo tak něco, a pak si pozvala i kámošku. No, vlastně ne kámošku, protože to bylo krysí rande a večeře byl Robert. Popisy, (jako ostatně v celý knížce) jsou skvělý. ("...so great was their pleasure that their droppings fell freely and plentifully into Robert's mouth...") Nakonec Robert mercifully omdlel a krysy ho dorazily. ("...as the rats settled down to their dessert of sorted eyejelly...")
      A krysy žily šťastně až do smrti a měly spoustu dětí, který si pak taky vrátily a přišly si zobnout toho, co zbylo z Roberta Caligariho.
      Knížka je to lovely a neskutečně vtipná sama o sobě, ale rozhodně byla asi desetkrát lepší díky tomu, jak to Tom Baker skvěle četl. (A navíc je tam s ním pak i půlhodinovej rozhovor!) Super věc pro lehce morbidní a vyšinutý lidi jako já :)

1 komentář:

  1. Sakra, musím si pamatovat, že jestli se mi nějakou podivnou sérií událostí někdy dostane do péče dítě, dárky od tebe budu muset předem kontrolovat...

    OdpovědětVymazat